kajmani
Kajman trpasličí- Paleosuchus palpebrosus Cuvier, 1807
Čeleď: krokodýlovití (Crocodylidae)
Podčeleď: aligátorovití (Alligatorinae)
Rozšíření:
Obývá vodní toky Bolívie, Brazílie, Kolumbie, Ecuadoru, Franc. Guiany, Guyany, SV Paraguaye, Peru, Surinamu a Venezuely.
Naše dosavadní zkušenosti s chovem:
Kajman trpasličí nebo též hladkočelý je nejmenším žijícím krokodýlem. Je proto asi nejvhodnějším zástupcem pro chov v domácích podmínkách. Jeho velkou výhodou je i relativně malá agresivita, která se u zvířat zvyklých na občasnou manipulaci omezuje spíše na občasnou záměnu chovatelovy ruky s potravou. Naše zvířata lze bez větších problémů opatrně vzít i na ruku ( alespoň prozatím ).
V roce 2002 jsme získaly z odchovu Královédvorské ZOO 2 juvenilní exempláře o velikosti 24cm. Obě zvířata byla umístěna odděleně v plastových boxech o rozměrech cca 100x50 cm. Hladina vody byla udržována tak, aby zvířata ze dna bez problémů dosáhla k hladině. Filtrace byla zajišťována běžnou akvarijní filtrací a teplota vody byla udržována na cca 26° - 30°C. Nádrže byly osvětlovány běžnou zářivkou a reflektorovými 60W žárovkami. Jako úkryty a zároveň souš byly instalovány poloviny novodurových trubek, pod kterými malí kajmánci trávili většinou celý den. Při vyrušení vydávali typické kvákavé a syčivé zastrašovací zvuky. Jejich aktivita počínala až se soumrakem, kdy bylo také prováděno krmení hmyzem a malými rybičkami přiměřené velikosti.
Bohužel cca po jednom roce chovu jsme se setkali s nemilým kožním onemocněním, které se projevovalo především mokvavými měkkými ložisky především v oblasti očí a nohou, ale také vnitřku ústní dutiny. Toto onemocnění nám neznámého původu vedlo také ke ztrátě některých prstů a několikaměsíční anorexie vedla k celkovému zhoršení zdravotního stavu zvířat. Problém se podařilo eliminovat až umístěním do suché nádrže a řepíkovými koupelemi, zároveň byla zvýšena dotace Combinalem AD3 ( karence vit. A může mít souvislost s poškozením epitelární tkáně). Aplikace vitaminů je v oblasti teraristiky všeobecně diskutovaný problém vymykající se rozsahu tohoto stručného shrnutí.
Po překlenutí začala zvířata velice brzy bez problémů lovit potravu i ve dne a poměrně intenzivně růst.
Na podzim roku 2006 jsme naše chovance konečně umístili do nového expozičního akvaterária o velikosti cca 250 x 120 x 250 cm (dxšxv) o hloubce cca 80 cm a objemu vody okolo 1500 l (I tak se domníváme,že tato nádřž není konečná). Spolu s kajmany je zde umístěna i skupina vrubozubců (Astronotus ocellatus), gurama velká (Osphronemus gorami), kančík managujský (Parachromis managuensis) a krunýřovec (Glyptoperichthis gibbiceps) a několik skalár.
Teplota vody je zde udržována pomocí topných kabelů zalitých ve dně nádrže, osvit je zajištěn několika halogenovými svítidly umístěnými jak nad celou nádrží, tak nad jednotlivými odpočívadly na souši. Hlavním osvětlovacím prvkem je zde lampa HQI 150W, která zajišťuje dostatek světla a UV záření jak pro samotná zvířata, tak pro rostliny v horní části nádrže. Na rozdíl od mláďat se naše subadultní zvířata celkem často ráda zdržují na souši.
Krmení zde probíhá spíše nárazově několikrát týdně s občasnými etapami půstu. Kajmani loví většinou ochotně kdykoli cokoli od hmyzu přes ryby až po malé potkany. Ostatním rybám v nádrži však až na malé šrámy většinou neubližují.
Na podzim roku 2007 naše zvířata dosáhla délky již cca 85cm a jeví se při dodržení základních zoohygienických podmínek jako vděční chovanci.
Nyní(2008) mají oba krokodýlci již necelý 1m a pomalu se stávají pány nádrže. Z dříve přítomných ryb odolavá s mírnými šrámy jen gurama velkáOsphronemus gorami.
Odchov se již vícekrát podařil i v amatérských podmínkách.
